Vlastivědný časopis obyvatel horní Odry
Vydává Společnost přátel Poodří ve spolupráci se Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Odrách a Jeseníku nad Odrou, Správou chráněné krajinné oblasti Poodří a Svazkem obcí Region Poodří.

Obsah č. 2/2009


Ptačí tahy v Poodří
Díl první: Jaro

Karel Pavelka

Poodří je pro mnohé lidi synonymem nejen řeky Odry a množství rybníků, luk a mokřadů, ale také bohatstvím a početností ptactva.

V období jarního tahu je proto Poodří, podobně jako jiné ornitologicky atraktivní oblasti našeho státu, středem pozornosti mnoha ornitologů, většinou z východní, střední a severní Moravy. Ti ovšem nesčítají všechny druhy vodních ptáků na rybnících, resp. rybničních soustavách. Vybírají si jen atraktivní a vzácné druhy.

Následující přehled je sestaven nejen z poznatků těchto náhodných nebo příležitostných návštěv ornitologů, ale hlavně z podkladů patronátní skupiny ornitologů, která vznikla v souvislosti se zařazením CHKO Poodří mezi evropsky významná ptačí území v roce 1992 a provádí pravidelná plošná sčítání všech rybničních soustav od března až do října každého roku.

- z úvodu


Tahové hejno poláka velkého v březnu 2008 na rybníku Kačák (k. ú. Studénka). Foto autor.

Štěrkovna u Mankovic

Mgr. Martin Netoušek, Mgr. Ivan Bartoš, Ing. Hedvika Psotová

V Chráněné krajinné oblasti Poodří - v k.ú. obce Mankovice - připravuje firma Českomoravský štěrk a. s. otvírku těžebny štěrkopísků a mnoho lidí se jistě ptá, proč a zda je to v tak cenné oblasti vůbec vhodné.

Popisem faktického stavu celého záměru chce článek přispět k informovanosti všech, kteří o tuto problematiku mají zájem a hodlají se o ní více dozvědět.


Lokalizace budoucí štěrkovny v CHKO Poodří.

Moták pochop - symbol zachovalosti mokřadní krajiny

Iva Němečková

Moták pochop (Circus aeruginosus) je ptačím druhem, pro kterého byla vyhlášena Ptačí oblast Poodří. Je to dravec, který osídluje otevřenou bezlesou krajinu a zejména mokřady. Ty jsou zastoupeny v Ptačí oblasti Poodří nejčastěji v podobě rybníků, poněvadž zde mohou růst formace rákosin - dominantních vodních porostů litorálních zón.

Pochop se stal i jedním ze symbolů Chráněné krajinné oblasti Poodří, neboť jeho silueta je součástí novém znaku.

Příspěvek je blíže věnován tomuto druhu.


Mládě motáka pochopa (Foto: autorka).

Netopýři ve starých důlních dílech v údolí Odry

Josef Wagner, Orcus Bohumín (text a foto)

Oblast Jeseníků byla od nepaměti známa svým výskytem rud a pokrývačských břidlic. Jejich těžba je však již téměř zcela minulostí a stará důlní díla se dnes stávají významným biotopem jedné z nejpřísněji chráněných skupin savců u nás i v Evropě - zimovišti netopýrů. Zimovišti, která jsou dnes největší na severní Moravě a jedna z největších v republice.

Sledování netopýrů v dále uvedených lokalitách provádějí od roku 1984 členové Základní organizace České speleologické společnosti ORCUS z Bohumína, kteří se také starají o ochranu těchto zimovišť.

V údolí řeky Odry a nejbližším okolí existuje řada dalších opuštěných důlních děl, jako třeba štola Klokočov, Na Čermence, Peklo a další, které však jsou z chiropterologického hlediska nezajímavé.

V příspěvku jsou podrobněji popsána následující důlní díla a doplněna stavy zimujících netopýrů:

Starooldřůvecký mlýn (Willibaldzeche)
Opuštěná důlní díla se nacházejí jižně od obce Staré Oldřůvky u Starooldřůveckého mlýna v prudkém svahu nad řekou Odrou.

Štoly Pod Otáhalovými
Štoly se nalézají nedaleko obce Staré Oldřůvky na okraji Vojenského újezdu Libavá. Vstup se nachází po pravé straně cesty klesající z vesnice k řece Odře.

Důl František (také Olověný, Františkův důl))
Lokalita se nachází v jihozápadním svahu kopce Olověný vrch (616 m n. m.) na území Vojenského újezdu Libavá nedaleko zaniklé obce Barnov.

Nový svět
Ve svazích Veselského kopce u Oder byla v minulosti otevřena řada dolů na pokrývačskou břidlici. Dnes je zachováno několik nevýznamných štol, důležitější je pouze lokalita Nový svět. V tzv. Rollederově kronice z r. 1903 je uváděna jako Flaschkův důl.


Netopýr velký.

Obec Hrabětice v 1. polovině 19. století

Zdeněk Orlita

Hrabětice jsou dnes jednou z místních částí Jeseníku nad Odrou. Samozřejmě že tomu tak nebylo vždy. Příspěvek, který je věnován tomu, jak obec vypadala před staletími, začíná těmito větami:

Dne 29. srpna roku 1776 se v obci Hrabětice sešli nově zvolený rychtář vsi Anton Richter, vesničtí přísežní Georg Tittl a Matthias Dietrich. K nim se přidali úředníci vrchnostenské správy z nedalekých Hranic hejtman Karl Johann Neumann, obroční písař Josef Kopp a lesní pojezdný Johan Mayer. Na jednání nechyběl ani vrchní úředník a regent ditrichsteinských statků Johann Jakub Brauer. Zástupci nové obce i úředníci hranického panství se v tomto srpnovém dni skláněli nad mapou, aby zakreslili hranice nové vsi "Graffen Dörfel", která vznikala na troskách živořícího blahutovického dvora (Plattendorfer Hoff). Hrabětice se tedy zařadily mezi typické raabizační, respektive dominikální vesnice zakládané od 70. let 18. století na pozemcích zrušených vrchnostenských dvorů. Vzhledem k neefektivnosti hospodaření na panských dvorech, kde byla ekonomika velkostatku odkázána na neproduktivní a nemotivující robotní práci poddaných, navrhly ústřední kruhy monarchie v polovině 70. let 18. století poměrně radikální řešení. Rakouský ekonom František Antonín Raab navrhnul zrušit, rozparcelovat a rozprodat či propůjčit do nájmu neproduktivní hospodářské dvory. Poměrně novátorskou ekonomickou strategii aplikoval stát zpočátku pouze na modelových příkladech a rozparceloval tzv. komorní statky a dvory patřící zrušenému jezuitskému řádu.


Hrabětice na mapě stabilního katastru z roku 1833 (výřez).

Zámek v Polance jako dřívější šlechtické sídlo

Radomír Zacios, Marie Černínová, občanské sdružení Za hodnoty obce Polanka

Zámek v Polance nad Odrou se dostal na stránky časopisu POODŘÍ už podruhé. Záměrem nynějších autorů je pokusit se o zhodnocení zámku jako staré stavby a součásti životního prostředí nás všech.

V současné době není zámek příliš nápadnou budovou, stojí v srdci obce a leckdo by si jej mohl při prvním pohledu splést se zemědělskou usedlostí. Ale už na druhý, bedlivější pohled spatří pozorovatel, který ovšem vidět chce, že rozložení hmot neodpovídá prosté zemědělské usedlosti a že vykazuje mnohem složitější strukturu. Zpod poškozené a opadané omítky je patrné různorodé zdivo - kámen, cihly menší i větší, světlejší i tmavší..., zkrátka známky toho, že byl zámek mnohokrát přestavován a má za sebou dlouhou existenci.

I když jde jednoznačně o zámek s renesančním jádrem, jeho další osud může být špatný. Demoliční výměr byl již vydán! Přitom technický stav zámku není nijak tragický, a v tom smyslu se vyjádřili i stavební inženýři, zámek nebyl ani zařazen do soupisu zaniklých a ohrožených hradů, zámků a tvrzí (Musil, F. - Plaček, M., 2003).

Přes naši snahu zjistit co nejvíc o vývoji zámku existuje v našem poznání jeho minulosti ještě mnoho bílých míst. Rádi bychom se stejnému tématu věnovali i dál. Ale bude i příště o čem psát?

Další informace - www.ZAMEK-POLANKA.unas.cz.

Panorama historické části Polanky nad Odrou (zleva - škola, fara, kostel sv. Anny a v popředí zámek).

Mauric Remeš - příběh muže, který povznesl moravskou paleontologii a otevřel dveře tohoto oboru široké veřejnosti

Bronislav Novosad

M. Remeš, který skonal v roce 1959 a jehož padesáté výročí úmrtí si letos připomínáme, byl muž širokého záběru. Jeho celoživotní práce zahrnuje na 550 různých článků, studií, či děl, jenž vyšly nebo jsou strojopisně zpracovány.

M. Remeš je mnohdy označován jako otec moravské paleontologie, bohužel doposud chybí obsáhlejší práce, která by byla sto v plné šíří zachytit tuto výraznou etapu jeho života.

V příspěvku jsou uvedena jeho základní životopisná data, vzpomínky praneteře M. Remeše paní Evy Kreiselové a mnoho dalších informací a fotografií.


M. Remeš na geologické výpravě. Foto z jeho pozůstalosti uložené ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Desáté Obecní slavnosti ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Historická "Jizda kole obila"

Alena Ševčíková

Ve dnech 29. a 30. května 2009 proběhly ve Staré Vsi nad Ondřejnicí obecní slavnosti.

Jak vlastně slavnosti vůbec začaly? V prosinci 1999 předal ve Sněmovně v Praze její předseda Václav Klaus v doprovodu místopředsedkyně Petry Buzkové zástupcům obce - starostovi Daliboru Dvořákovi, místostarostovi Jaroslavu Máchovi a kronikáři Jaromíru Chvostkovi - dekret o udělení znaku a praporu pro Starou Ves nad Ondřejnicí. Obecní rada následně rozhodla, že na počest tohoto významného historického aktu uspořádá v první polovině roku 2000 obecní slavnost, na níž budou obecní symboly představeny veřejnosti. Tak se také stalo.

Tradice vytrvala a v roce 2009 byly Obecní slavnosti pořádány po desáté.

Současné obecní slavnosti pořádané obecním úřadem mají bohatou kulturně společenskou náplň. Jsou konány v zámku a v přilehlém zámeckém parku. Jsou zahajovány fanfárami muzikantů Zámecké kapely z věže zámku a výzvou písaře, aby se občané pěší i koňmo shromáždili před zámkem k uvítání vrchnosti. Ze zámku vychází zámecký pán z rodu Podstatských s chotí. Je uvítán kasací místního rechtora a školních dítek, písařem, farářem a fojtem. Ten pak seznamuje majitele panství se vším, co se ve vsi během roku událo.

Důležitou součástí akce je obnovená tradice - Jizda kole obila. Panstvo v dobových krojích pak nasedá do kočárů, ostatní v průvodu na vyšňořených koních v čele s fojtem - současným starostou obce pak projíždějí obcí a celý program opakují též na horním konci obce a v přilehlé Košatce, která patří do Staré Vsi. Součástí "Jízdy" je vyplácení selských synků, kteří bývají na pomezních kamenech po starodávném způsobu pruty šleháni, aby jim "takto znalost jakož i šetrnost stávajících pozemků v paměť hluboce vštípena byla".

V době konání slavností probíhá - jako samostatná akce - rovněž Festival Poodří Františka Lýska - o něm více v samostatném příspěvku.


Hrabata z rodu Podstatských (Y. Dvořáková, J. Chvostek) vítají "poddané" (Foto z roku 2007). Jizda kole obila - fojt (starosta D. Dvořák) vyjíždí v čele průvodu na obhlídku obce (Foto z roku 2007).

Ohlédnutí za 6. ročníkem Festivalu Poodří Františka Lýska
(24. dubna - 20. června 2009)

Mgr. Jiřina Matějová

Příspěvky o Festivalu Poodří Františka Lýska mají v POODŘÍ již svou stálou rubriku. Domníváme se, že si ji zaslouží, jde jistě o výjimečnou akci, na niž můžeme být pyšní. Texty v předešlých číslech měly především informační charakter, nyní jsme zvolili jinou, reportážní formu poskládanou ze "střípků a postřehů" Mgr. Jiřiny Matějové z Jistebníka.

Festival v tomto roce probíhal tradičně v Proskovicích, Staré Vsi nad Ondřejnicí a Jistebníku za účasti mnoha našich souborů a dvou zahraničních hostů z Polska a Řecka.

Součástí byl seminář "Metodika vedení zkoušky tanečního souboru".


Soubor lidových tanců a písní Silesianie z Katovic. Pěvci ze ZUŠ L. Janáčka. Soubor Valašský vojvoda z Kozlovic. Soubor lidových písní a tanců Ostravica z Frýdku-Místku.

Z činnosti Regionu Poodří v 1. půlroce 2009

Ing. Oldřich Usvald

Aktivity Regionu Poodří byly v prvním pololetí 2009 velmi pestré - uveďme jen ty nejvýznamnější (v časopise je pak jejich úplný přehled):

Rozeběhly se projekty financované Moravskoslezským krajem odevzdán projekt "Rozvoj venkovského života v obcích Regionu Poodří" s celkovými náklady ve výši 500 tis. Kč a požadavkem na dotaci ve výši 300 tis. Kč. Dále pak projekt "Informační místa k zastavení v obcích Regionu Poodří" s celkovými náklady 840 tis. Kč, ve kterém byl požadavek na dotaci ve výši 500 tis. Kč. Výstupem tohoto projektu je zřízení 21 informačních míst v členských obcích Regionu Poodří.

8. ročník "Otevírání Poodří a poderského koštování"
Dne 16. května se na zámku v Bartošovicích a v prostorách zámeckého parku uskutečnil v letošním roce již 8. ročník "Otevírání Poodří a pooderského koštování". Zájemci měli možnost navštívit Záchrannou stanici a centrum ekologické výchovy včetně výstavy "Lidé a příroda Poodří". S průvodcem mohli absolvovat Zámeckou naučnou stezku včetně naslouchání ptačímu zpěvu, projet se na raftech na rybníce nebo absolvovat cyklistickou vyjížďku z Jistebníka do Bartošovic.
V poledne započalo vlastní koštování. Celkem bylo dodáno 9 vzorků hruškovice, 13 vzorků slivovice a 13 vzorků jabkovice.
Rovněž byl zpřístupněn bartošovický vodní mlýn, jehož interiéry si návštěvníci mohli prohlédnout spolu s výstavou fotografií na "šnůře", kterou uspořádal Fotoklub Příbor.
V letošním roce se "Otevírání" zúčastnil exministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík s poslankyní PhDr. Kateřinou Jacques. Exministr zahájil realizaci projektu "Likvidace křídlatky v povodí řeky Odry a jejich přítoků", který je financován z Operačního programu Životní prostředí a je realizován ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Poodří.

11. ročník "Her bez venkovských hranic" v Kateřinicích
Dne 13. června 2009 se ve sportovním areálu v Kateřinicích uskutečnily tradiční sportovně-recesní "Hry bez venkovských hranic". V letošním roce se konal již jedenáctý ročník této soutěže, do které se aktivně zapojilo celkem 14 obcí svazku.

Ukončení projektu "Rekonstrukce sakrálních staveb v obcích Regionu Poodří"
K datu 30. června 2009 byl ukončen projekt "Rekonstrukce sakrálních staveb v obcích Regionu Poodří", který byl finančně podpořen dotací z Programu rozvoje a obnovy venkova Moravskoslezského kraje v roce 2008.

Veřejná sbírka - povodeň 2009
Prodloužení termínu konání veřejné sbírky na pomoc obcím Regionu Poodří postižených povodněmi červen 2009 na zvláštní bankovní účet číslo 35-1769923319/0800, vedený u České spořitelny, a. s., pobočka Nový Jičín.
Veřejná sbírka "Finanční pomoc obcím Regionu Poodří postižených povodněmi - červen 2009" byla oznámena na období od 6. 7. 2009 do 21. 7. 2009.
Finanční dary lze posílat na zvláštní bankovní účet číslo
35-1769923319/0800, vedený u České spořitelny, a. s., pobočka Nový Jičín v termínu do 30. září 2009.
Děkujeme Vám za solidaritu a pomoc!


Zahájení fotovýstavy v bartošovickém mlýně (Fotoklub Příbor) během Otvírání Poodří. Otvírání Poodří se zúčastnili rovněž exministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík s poslankyní PhDr. Kateřinou Jacques. Hry bez venkovský hranic se letos konaly v Kateřinicích, příští rok budou v Kuníně.

Titulní strana čísla 2/2009